Posledních pár týdnu bylo pěkně hnusně. Zamračeno nebo pršelo, teplota nic moc. Upřímně řečeno, takhle jsem si jaro v Shanghai nepředstavovala. Ale v sobotu se konečně

Shanghai není Almhult, tže i Leeovy pravidelné nákupy (kterých se musím povinně účastnit chca nechca) probíhají v jiném duchu. Za tu dobu, co jsme tady, tak už má pár pravidelných

V říjnu jsme si udělali výletl ve znamení starých čínských zvyků a tradic. Vyjeli jsme se do Wuzhen, což je víceméně vesnice asi 120km od Shanghai směrem na jiho-západ,

Archivovala jsem starý fotky, protože mýmu noteboku bude za chvíli pět let, tak by mě mrzelo, kdyby mi nečekaně chcípnul a já přišla o všechny fotky. Kromě nových jsem taky našla starý ještě z Finska, tže nakonec

Konec ledna se nesl v duchu hektických příprav na čínský nový rok – alespoň mezi běžnými Číňany, Lee to nijak zvlášť neprožíval. Pro mě to byl pocit, jako když se slaví dohromady Vánoce a Silvestr –

Obr. Shanghai Natural History Museum - takhle to kdysi vypadalo, nyní jim tam přímo před nosem vede nadúrovňová dálnice

Obr. Bund těsně po půlnoci

Obr. Tohle jsem já u snídaně. Pan vrchní ("Have a good morning, madam") mě posadil k oknu

Obr. Dva japonští kuchtíci

Japonci jsou známý svou dlouhověkostí a znalci tvrdí, že to zejména díky jejich stravě. Týden

Obr. V Pekingu před odletem

Od