Konec ledna se nesl v duchu hektických příprav na čínský nový rok – alespoň mezi běžnými Číňany, Lee to nijak zvlášť neprožíval. Pro mě to byl pocit, jako když se slaví dohromady Vánoce a Silvestr – rodiny se sjíždějí zdaleka zpátky do rodných vesnic (koupit si lístky na vlak je nemožné už několik týdnů dopředu), dávají si dárky (i když ve formě peněz v červených obálkách, na papuče nebo nový svetr není evidentně nikdo zvědavý) a všude bouchají ohňostroje (už několik dní předem a nadšenci to práskají i týden poté).
Obr. Takhle to práskalo kolem našeho baráku, asi na deseti různých lokacích...
Obr. Příprava na půlnoc v nečínském duchu - růžové francouzské a bílé španělské chladící se na balkoně :-)
Výzdoba je velkolepá – všude visí červené papírové lucerny, různá vyobrazení draků a čínských nápisů souvisejících s novým rokem. Je toho všude plno nejenom v obchodních domech, metru, bankách, ale i náš barák je oblepenej včetně dveří od výtahu.
Obr. Draci kam se podíváš...
A lucerny...
Tohle je z Wuxi, kde jsme byli navštívit Leeovy prarodiče
A tohle je z Zhenjinagu, Leeova rodného města
Shanghai byla během svátků docela vyklizená, na ulicích bylo vidět víc taxíků jak normálních aut a i metro bylo poloprázdné, na rozdíl od běžné mačkanice. Všude byly vidět místní Shanghaiské rodiny s děckama a staříkama (jak Lee cynicky poznamenal, staříky vytáhnou do štatlu jednou za rok a ještě je to nechají zaplatit). Taky jsem se divila, že 99% děcek jsou pěkně obtloustlých, ale to jim nebrání se cpát, co se do nich vejde. Až vyrostou, tak bude Shanghai plná obézních lidí a do oblečení čínské velikosti S se už nikdo z nich nevejde...
Tak všechno nejlepší do roku Draka!