Konec ledna se nesl v duchu hektických příprav na čínský nový rok – alespoň mezi běžnými Číňany, Lee to nijak zvlášť neprožíval. Pro mě to byl pocit, jako když se slaví dohromady Vánoce a Silvestr –

Obr. Shanghai Natural History Museum - takhle to kdysi vypadalo, nyní jim tam přímo před nosem vede nadúrovňová dálnice

Obr. Bund těsně po půlnoci

Obr. Tohle jsem já u snídaně. Pan vrchní ("Have a good morning, madam") mě posadil k oknu

Obr. Dva japonští kuchtíci

Japonci jsou známý svou dlouhověkostí a znalci tvrdí, že to zejména díky jejich stravě. Týden

Obr. V Pekingu před odletem

Od

Jestli je na Číně něco ohromující, tak jsou to rozhodně jejich super vlaky. Řítí se rychlostí 300km v hodině a ve vlaku by to ani člověk nepoznal, kdyby mu venku před očima krajina neubíhala jak závodnímu zajíci.

Už skoro měsíc bojujeme s naším připojením k  netu. Leeovi klekl počítač, který měl naštelovaný naše připojení. V Číně to není jen tak strčit kabel a je vystaráno. Tak jsme se rozhodli změnit providera, který měl sídlo tady v baráku, jenže už mají plno a nové uživatele nepřipojují. Takže jsme se rozhodli upgradeovat naše

Just recently, after more than three months in Shanghai, I was reflecting how different my life is now compared to other places I had been staying before. Here is my top 4 (in chronological order) – Kotka (Finland), Prague (Czech Republic), Almhult (Sweden) and Shanghai (China).

Minulý víkend jsme podnikli náš první opravdový výlet. Organizovali to Leeovi kolegové z práce, takže nás bylo skoro 30 a já byla jediný cizinec. Kdo měl, tak vzal i svoje děti a babičky, věkově to byla směs od 2 let až do nějakých, hádám, 65. Od děcek jsem dostala novou