Formule 1 - Shanghai 2012

To bysme si tu Shanghai ani pořádně neužili, kdybysme se nešli podívat na Formuli 1. Já ani Lee nejsme žádní zatvrzelí fanoušci, ale když se naskytne příležitost, tak proč to nevyužít. Není to úplně nejlevnější sranda, lístek nás stál zhruba 100 eurošů na osobu, ale bylo to na kryté tribuny (počasí vypadalo všelijak, tak jsem chtěla být v suchu) a viděli jsme docela dobře.

Obr. Hlavní brána

Okruh je trochu za městem, tže metrem to od nás s jedním přestupem trvalo skoro hodinu a půl, ale zastávka je asi 400m od hlavního vchodu na okruh. Byli jsme to omrknout v sobotu na kvalifikaci, abysme v neděli měli všechno zmáklí a nemotali se bezcílně sem a tam.

Obr. Hlavní tribuna

Na závod jsme měli veškeré vybavení – foťák, dalekohled a samozřejmě špunty do uší, protože to byl takovej rachot, až jsem z toho měla tik v oku. Lee fotil jak o život a já sledovala pořadí na velké televizi, protože jenom z toho, jak prosviští naší zatáčkou, by jeden moc nepoznal.

Obr. Lee zaměřuje dalekohledem

Seděli jsme ve skupině finských příznivců, kteří veseli holdovali pivu a nějakým finským likérům a ob sedačku jeden Fiňák vesele kouřil cigárko, ale naštestí aspoň dobře vonělo.

Obr. Nejdřív se nám závodníci ukázali v projíždějícím autobusu s odkrytou střechou

Obr. Naše tribuna - zepředu a zezadu - vypadá, jako když přistávají mimozemšťani

Obr. A tady frčí safety car, taky pěkný dělo

Obr. Naše zatáčka

Obr. Auta jsme se snažily zachytit po jednom i po skupinách, přijíždějící i mizející v dáli...

Obr. Na popředí s finskou vlajkou

Obr. Dva redbuláci

Obr. Takhle si to fotili profíci

Samozřejmě, že jsme si museli koupit nějaký suvenýry, to by ani jinak nešlo. Stánků s krámáma tak bylo hodně, ale docela mastný ceny, tže jsme si koupili akorát místní tričko s Shanghai F1 2012 a magnet na ledničku.

Obr. Shopping

Po závodu jsme se pomalu chystali jít domů, ale vzhledem k tomu, že nás takových byli tisíce, tak jsme i po závodě ještě hodinku bloumali kolem, až ty největší davy opadnou. Nakonec jsme se procpali na metro, ale byli jsme tam namáčklí jak sardinky. Leeovi jsme se snažila přetlumočit českou frázi, že stojím na jedné noze a ještě ani na své, ale moc se netvářil.

Obr. A je hotovo!

Suma sumárum to bylo dobrej zážitek, ale nevím nevím, jestli se tam ukážeme i příští rok. Ale na co chci rozhodně jít teď v květnu, tak je atletická Diamond League, bude to u nás na stadecu pod barákem už 19.5.!